Větší do menšího

Ještě jsem tehdy nežil v Paris a tak jsem jeho mnohé anomálie neznal.

Přiletěli jsme jednou na jeho letiště Charles de Gaulle a místo vlaku jsme zvolili taxi (naše první chyba - byl pomalejší a (samozřejmě) dražší).

Byli jsme 3 a tak samozřejmě jsme se chtěli inteligentně rozsadit (já, coby největší, jsem byl požádán kolegy o usazení se na místo spolujezdce řidiče).

Jenže jednak sedadlo vedle řidiče bylo sklopené dopředu a jednak řidič zuřivě gestikuloval a cosi francouzsky říkal (tehdy jsem francouzsky nerozuměl ani to pověstné "Cherchez la femme!").

To byla druhá chyba (má) - navíc to nebylo prvně, co jsem se ve vozidle taxislužby cpal na místo, které mne nepřísluší (již jsem chtěl jednou totiž okupovat i místo řidiče taxivozidla v London, zapomnějíce, že se tam jezdí vlevo;-)).

Vtěsnali jsme se tedy všichni 3 na zadní sedadla. (Chcete vidět fotografii mé "subtilní" osoby?;-)) Upozorňuji, že cesta z letiště do centra města trvá přes hodinu (bez mimořádností v dopravě, jako jsou např. ranní a večerní zácpy, jarní povodně nebo celoroční stávky;-)).

Stále jsme však nevěděli, proč musíme takto (a za cca 80 EUR (cesta vlakem stojí 12 EUR)) trpět.

Ptali jsme se na to samozřejmě řidiče. Dám-li stranou jeho a naše tehdejší jazykové vybavení (a jazykovou bariéru tedy), tak by nám to stejně neprozradil, jak jsem se později, již coby obyvatel tohoto gigaměsta, dozvěděl.

Nacházeli jsme se totiž snad v nejsocialističtější zemi na světě, se silnými odbory navíc. Přezaměstnanost je jejich cílem.

I kolegové jiní taxikáři chtějí mít práci.

Proto platí to omezení sezení jen na zadních sedadlech.

Nelíbí se ti mačkat se tam? Objednej si další taxivozidlo!

PS:

(Jak je to prosté. Nesmí ovšem narazit na turisty ze střední Evropy.;-))