Řidič vs. cestující

London, hlavní to město Velké Británie, jsem prvně navštívil pracovně. Po pohledu z letadla na jeho historické centrum (identifikoval jsem jej jednoznačně podle mostu Tower Bridge přes řeku Thames) jsem nejdříve vyzkoušel expresní železniční spojení jednoho z jeho letišť (Heathrow) s tímto centrem, poté i jeho metro, ale na závěrečnou fázi povrchovou veřejnou dopravou jsem si již netroufl a (navíc jsem ani dobře nevěděl, kam přesně mířím, potažmo v noci).

Zamířil jsem tedy na stanovišti taxi k vozidlu. Jeho charakteristický archaický design (jak jinak, byli jsme přece na konzervativních královských ostrovech, že) nedával důvod k pochybám, že bych se chtěl vloupat do nějakého nepříslušného vozidla.

Řidič taxi stál opodál, ale když mne viděl, coby velice úslužný okamžitě otevřel kufr vozidla, naložil mé zavazadlo a vyzval mne k nasednutí do automobilu.

Jaké bylo jeho překvapení, když po zavření kufru mne uviděl otevírat přední dveře vozidla...

Domníváte-li se, že bylo problémem to, že jsem chtěl sedět vpředu (ano, v některých zemích to není žádoucí (a v některých naopak dáváte sezením vzadu řidiči najevo svoji nadřazenost)), jste na omylu.

Sezení vpředu mu nevadilo - spíše nechápal, proč se mu cpu na jeho místo, na místo řidiče...

No pardon!

Zapomněl jsem totiž, že se zde jezdí vlevo, no…;-)

PS:

Nebylo to prvně, co jsem se ve vozidle taxislužby cpal na místo, které mne nepřísluší. Již v Paris jsem měl podobný incident - tam však bylo problémem to, že místa k sezení jsou k dispozici pouze vzadu, neb se tím redukuje počet cestujících ve vozidle a tak socialisticky přihrává business dalším kolegům taxikářům…